ZAJÍMAVOSTI
Poslední úpravy: 30 September 2018 19:22:47
Za jesenickými kamzíky
30/09/2018Koncem května 2016 jsme se se Zdeňkem Kouřilem a Ivanem Chumchalem vydali za jesenickými kamzíky. Ubytování zajistil Z. Kouřil na Maloklínské chatě uprostřed hlubokých jesenických lesů. Počasí bylo proměnlivé a i jinak nám štěstí moc nepřálo - až poslední den jsme kamzíky uviděli a vyfotografovali, kterak pozorují okolí ze skal a odpočívají. Možná k tomu přispěl i zvýšený pobyt turistů, kterých je dnes všude plno a někteří z nich se v přírodě moc dobře nechovají.
Na podzim 2016 jsme se proto rozhodli vypravit se za kamzíky do Jeseníků znovu - tentokrát do oblasti kolem Pradědu a ve čtyřech - kromě Z. Kouřila a I. Chumchal jel i můj syn Petr.
Ubytovali jsme se v chatě Barborka, která byla díky dlouhému víkendu koncem října plně obsazena a turisté pochodovali jako mravenci snad úplně všude . . . Také počasí nebylo nejlepší - nejdříve vál velmi silný vítr, který na hřebenech připomínal chvílemi uragán. Ten zřejmě věstil změnu počasí, neboť posléze napadl první sníh. Vydali jsme se proto nejdříve fotografovat zbytky horského pralesa v údolí Bílé Opavy.
Z. Kouřil a I. Chumchal se nakonec nechali odradit chladným počasím a množstvím turistů, ale my zůstali. V pondělí ráno byla většina lidí už pryč a počasí se zklidnilo - vítr již nefoukal a svítilo slunce. Vypravili jsme se tedy na Petrovy kameny a hřebenovkou putovali dále směrem k Břidličné hoře. Cestou jsme za celý den potkali jen 6 lidí, snad proto, že tam byla dost velká zima: - 8 C a díky občasnému větru pocitově i méně. Nakonec jsme na kamzíky narazili a opatrně se vydali za nimi. Nejdříve utekli, ale když jsme je přestali sledovat, tak se na nás přišli zvědavě podívat sami. Strávili jsme s nimi několik hodin a potom se kamzíci vydali zase dál . . .
Konec
Fotografie a text Jan Kusolits