Artur Tabor, polský fotograf přírody
25/08/2014Letos 2. července tomu uplynuly již 4 roky od tragické smrti našeho kamaráda a vynikajícího polského fotografa a filmaře Artura Tabora (1968 - 2010), www.arturtabor.pl
"Artura jsem poznal na podzim 2004 v Roztoczanském NP v jihovýchodním Polsku na setkání ZPFP (polský Klub fotografů přírody), který pořádal podkarpatský okruh ZPFP. Později jsem se s ním vypravil několikrát společně fotografovat (i s dalšími českými a polskými fotografy) např. do NP Bavorský les, CHKO Puszczy Knyszynské, NP Bialowiaza a zejména dnes už na památnou velkou cestu fotografů za neprozkoumanou divočinou za železnou oponu v r. 2009 do běloruských rezervací." Tato mezinárodní fotografická expedice za původní evropskou divočinou, složená ze šesti fotografů (čtyři z KFP) a ze tří států (CZ, PL, A) vzbudila pozornost i v samotném Bělorusku. Reportáž o této naší návštěvě natočila běloruská státní televize; byla odvysílána v hlavním čase ve zpravodajství.
Artur Tabor uprostřed na fotografické expedici se členy KFP do Běloruska, vlevo Petr Šaj, vpravo Martin Hutař
Artur byl nejen mimořádný fotograf s jedinečným talentem a pozorovatel přírody, ale i zábavný společník a dobrý kamarád, který nezkazil žádnou legraci. Jeho fotografie se prosadily i v nejprestižnějších světových vydavatelstvích, jako BBC nebo National Geographic. Stihl vydat celou řadu vlastních publikací: o řece Bug i Wiszle, Krolewstwo dzikych gesi, Sowy polski nebo Kathmandu- szkicze. Později přidal k fotografování i filmování, zejména v o polských národních parcích: Podlaski przelom Bugu, Gory Stolowe, Nadbuzanski park krajobrazowy, Dolina Krasnej, Malopolski przelom Wisly, a též W krainie jodly, buka i tarpana. Zůstával však i nadále velmi skromným, upřímným a přátelským člověkem.
Artur Tabor při fotografování v terénu
Nemohli jsme proto ani uvěřit zprávě, která přišla následující rok, že Artur tragicky zahynul během expedice do Mongolska, kam se vypravil se svým bratrem a s několika polskými fotografy.
Zůstala po něm manželka Jolanta s dcerou, která dokončila (za pomoci švagra) i jeho poslední dokumentární film "Czerwone Bagno"(srdce NP Biebrza v severovýchodním Polsku).
Artura znala osobně i řada dalších členů českého KFP, podnikli jsme spolu s ním několik dalších fotografických výprav.
Je tak těžko k uvěření, že tu už Artur není… nikdy na něho nezapomeneme!
Současně nám ostatním připomíná, jak je práce fotografa přírody krásná, ale zároveň také i těžká a nebezpečná. Rok předtím zahynul náš místopředseda KFP Miro Zumrík,
rovněž při fotografování v přírodě.
Polští fotografové Artur Tabor a Lech Karauda v Bialowieském pralese
Čest jeho památce!Text: Za KFP Jan Kusolits, předseda klubu
Foto:Ing. Pavel Hanibal